Námluvy princezny Leiy
Republiku (respektive Hana Sola) stále ohrožuje, provokuje a popouzí lord Zsinj. Do toho všeho se po letech izolace objevují vyslanci z konsorcia Hapes, které byla před časem princezna Leia požádat o finanční podporu a pomoc v boji proti Zsinjovi a jiným podobným imperiálním odpadlíkům. Ke všeobecnému překvapení chtějí jednatelé hovořit pouze s Leiou a před zraky všech ji zahrnou vzácnými dary ze dvaašedesáti světů konsorcia. Šedesátým třetím darem pocházejícím přímo z hlavní planety Hapes se ukáže být princ Isolder - mladý syn vládnoucí královny, který tímto formálně žádá o princezninu ruku…
Zatímco její současný partner Han Solo šílí žárlivostí a zdá se mu, že Leia projevuje Isolderovi víc náklonnosti, než by zákonitě měla, Luke Skywalker zatím na planetě Toola pátrá v pozůstalostech dávno zabitého rytíře Jedi. Na jedné z poškozených datakaret nachází kratičkou zprávu mistra Yody, že kvůli útoku čarodějnic, museli Chu'unthor zanechat na Dathomiru. Rozhodne se, že informaci, kterou mu Síla ukázala jako důležitou, přijde na kloub.
Han je přesvědčen, že Leia je spíš než Isolderem oslněna krásou Hapesu, který jí připomíná Alderaan, a touží žít právě na tomto světě. Proto se přidá do sabaccové hry, ve které doufá, že by mohl vyhrát podstatnou částku, díky níž by mohl pátrat po vlastním světě pro Leiu. Místo toho se mu na drackmariánské diktátorce podaří vyhrát rovnou celou planetu. Ovšem Leia není oslněna tak, jak by si Han přál, a když jí Isolder v přestřelce zachrání život, je odhodlaná jít s ním kamkoli. A to i poté, co Threepio poukáže na to, že také Han je šlechtic, neboť je posledním potomkem rodu, z něhož kdysi pocházeli i corelliánští králové.
A protože i zoufalí muži dělají zoufalé věci, Han svou nejmilejší omráčí, strčí do pašeráckého úkrytu na Falconovi a unese na svou novou planetu, aby jí ukázal, že jí může nabídnout to samé co Isolder. Jen tak mimochodem - svět se jmenuje Dathomir a žijí na něm klany válečnic, které v boji využívají zaklínadla na bázi Síly…
Děj knihy, jejíž podtitul by mohl znít: "To je ale chlap ten Solo!" nebo možná ještě "Polib mi mýho Wookieeho," prakticky těsně navazuje na X-Wing VI: Solovo velení, která u nás nevyšla, ovšem s X-wingy toho má pramálo společného. Ke slovu opět dostává filmová trojice, ovšem tentokrát už to nejsou hrdinové zcela bezkonfliktní. Do vztahu Hana a Leiy se samozřejmě vloudí krize, která vede k mileneckému rozporu, vedoucímu téměř ke trojúhelníku a táhnoucímu se takřka přes celý román.
Docela překvapivé mi přišlo, že hlavní zápornou postavou není tlusťoch Zsinj, nýbrž dathorimrské čaroděknice využívající Temnou stranu.
Se záporáky je už holt potíž. Palpatine je po smrti a vrátí se až za pár let. Thrawn zatím také vyčkává na svůj čas, Isard se schovává, a protože nemůže dělat nic jiného, tak taky čeká, Daala se nudí za černými děrami (a navíc je to kráva) a zmiňovaný Zsinj tady hraje druhé housle… No vlastně spíš páté, abych byla přesná, protože ty první drží Han, Leia třímá smyčec a Luke se přiživuje občasným drnknutím na strunu, druhé housle tady hraje princ Isolder, který si ovšem myslí, že jsou první, na třetí fidlá Teneniel Djo a na zase čtvrté Gethzerion.
A když už jsem tedy u toho tak Sestry Noci - hlavní to záporačky právě s Gethzerion v čele - dokáží už svými schopnostmi nadělat pěknou paseku a na své cestě za získáním lodi, aby konečně mohly podnikat své objevitelsko-dobyvatelské cesty po Galaxii. Plánované spanilé jízdy jim ovšem nechtějí dovolit jak hlavní hrdinové, tak Zsinj.
Podivné je pouze, že Palpatine, ač se čarodějnic tolik obával, je před lety odřízl pouze od možnosti dostat se do vesmíru. Mluvím o tom hlavně z té příčiny, že řád Jedi vyhladil takřka dokonale. Někdo by sice mohl namítat, že odbojné čarodějky představovaly pro císaře menší hrozbu než řád Jedi (připomínám pořádně zkostnatělý), což na druhou stranu zase nevysvětluje císařovo zničení planety Caamas plné mírumilovných pacifistů, z nichž hrstka možná vedla nějaké ty podvratné řeči.
Na druhou stranu císař to neměl nikdy příliš v hlavě v pořádku (viz paranoia a velikášský syndrom, že?) a to jeho kolečko navíc se často chovalo ještě pěkně nelogicky. Protože já na jeho místě bych vybombardoval Dathomir hned. Ovšem já nejsem Palpatine a ono na těch ježibabách asi vážně něco bude, když i staří Jediové nechali na planetě celou výcvikovou loď.Jedním z velkých kladů knihy je humor, na který spousta spisovatelů poslední dobou zapomíná. Nějaká ta legrace rozhodně neuškodí, což o Námluvách princezny Leiy rozhodně platí.
Humor, na nějž Dave Wolverton naštěstí nezapomněl, rozhodně potěšil - převážně situace, kdy si Han s Isolderem neustále dělají naschvály, rýpají do sebe a každý se snaží dokázat Leie, že on je ten pravý. Dokonce se zdá, že Threepio, který by jako droid měl být určitě nestranný, zcela zjevně nadržuje Hanovi a neustále se ho snaží před Leiou vychvalovat. Dokonce složí na jeho počest i píseň, jejíž chytlavý refrén by nejspíš dovedl k šílenství i Edwarda van Helgena, natož jednu princeznu. To by tedy bylo obsessivo compulsivo.
Některé scény - za příklad hovoří jedna ve vězeňské prádelně,
kterou ovšem nebudu popisovat - mi svou roztomile zábavnou koncepcí trochu připomněly
podobně laděné situace v Stínech Impéria. Avšak třebaže je příběh
jednoho ztřeštěného namlouvání daleko hutnější než Perryho Epizoda 5,5, jak jsem si knihu soukromě nazvala, celkově na mně Námluvy zanechaly dojem celkem kladný. Je čtivá, a proto doporučuju.
Převzato, ale hodně upraveno z webu :
http://starwars.xf.cz/view.php?cisloclanku=2005040801
Děkujeme autorce.
